JAK TO VŠECHNO ZAČALO?

 

vyrobeno v ČR

 

Jak jsem založila svou vlastní handmade značku s dámskou módou?


Vše to začalo pří práci na full time v korporátní společnosti, kde jsem pracovala jako účetní. Cítila jsem, že to není ono a že život v kanceláři v hromadě papírů není to, po čem jsem někdy toužila. Neměla jsem ambice kariérně růst ani se zdokonalovat. To je něco, kdy by se měla každému spustit kontrolka v hlavě. Jako většina lidí i já toužila, dělat co mě baví. Dělat něco, v čem mám pocit, že jsem dobrá. Už v té době do mého života přicházely otázky o budoucnosti, začínala jsem se více zajímat o ekologii a problematiku fast fashion. Což byl vlastně do jisté míry ten hlavní impuls.

 

Obklopoval mě pocit, že i přes fakt, že módu miluju, nedělá mi nakupování takovou radost, jako dřív. Snažila jsem se podporovat lokální tvůrce, lidi, kteří něco vyráběli a omezila nakupování v nákupních centrech. Začala jsem se zajímat o podmínky, ve kterých se oblečení vyrábí a otázka #whomademyclothes začala být všudypřítomná.

 

Najednou to do sebe všechno krásně zapadalo.

 

K módě jsem měla velmi blízký vztah vždy, zároveň jsem už delší dobu měla svůj styl a věděla, kdo jsem. To je podle mě důležitý krok pro vytváření vlastního brandu. Tak aby byl autentický, aby v něm byl váš odraz. Řekla jsem si, že by bylo skvělé se vzdělávat při práci v něčem, čemu bych se mohla oddat. Nemohla jsem jen tak odejít z práce, ani jsem neměla kapitál, abych to mohla udělat a investovat do podnikání. Mohla jsem to ale udělat postupně. Při práci jsem se začala zajímat o výrobu, konkurenci, právní náležitosti eshopu a všeho, co k tomu bylo potřeba. V podstatě rok trvalo, než jsem v ruce držela svůj první kousek oblečení.

Upřímně, napadalo mě spoustu věcí ve kterých bych mohla podnikat a které by mi přinesly peníze jednodušeji a rychleji, ale nebyla jsem s nimi ztotožněná nebo dokonce byly proti mým zásadám. Ať už těm ekologickým nebo lidským. A tady se znovu vracíme k té autenticitě. Klíčové pro mě bylo, že budu něco vyrábět, takže se tam projeví ta autenticita. Další důležitý krok pro mě byl ten faktor lidský a ekologický. To, že dám práci někomu dalšímu a že budu tvořit něco lokálního.


Neznala jsem nikoho, kdo něco podobného dělá a neměla ponětí, kde začít.

Věděla jsem, že chci mít značku, která se bude vyrábět výhradně v České republice po několika málo kusech. Chtěla jsem látky kupovat od malých podnikatelů, kteří mají malé krámky v České republice a také si plní své sny.


Zvolila jsem cestu pomalou a věděla, že bude potřeba velké sebezapření, protože veškeré peníze půjdou do podnikání.


Vše jsem dělala (stále dělám) dost intuitivně, dokonce možná proti všem příručkám o podnikání. 


Věděla jsem, že každý měsíc budu mít jen na něco z toho dlouhého seznamu a že to bude běh na dlouhou trať. Vlastně pořád je.


Neřešila jsem peníze, kdy budu vydělávat a kolik.

Vlastně jsem nevěděla, jestli vůbec.

Prostě jsem stále dělala na svém snu, po večerech a víkendech.

 

Každý týden jsem věděla spoustu nových informací. Mohla jsem si přečíst cokoli, ale až zkušenostmi jsem zase byla o kus dál k tomu, jak bych to chtěla dělat.

A co vy, sníte o něčem?

 

Vaše,

Markéta MAKU